Restituenti (oprávněné osoby) mohli své nároky na navrácení majetku uplatnit do 31. 1. 1993.
Pokud oprávněným osobám nebylo možné v restitučním řízení dle zákona č. 229/1991 Sb. jejich původní pozemky vrátit, vznikly jim takzvané restituční nároky.
Tyto restituční nároky byly oceněny k účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších předpisů.
Ne vždy však byl postup Státního pozemkového úřadu při ocenění nevydaného majetku proveden na základě správných podkladů a byl tak chybně oceněn.
kterou Státní pozemkový úřad vypisuje ca 3× ročně. Tyto nabídky již obsahují pouze menší množství (často „nekvalitních“) pozemků pro zemědělské využití a restituent je musí soutěžit s dalšími přihlášenými restituenty, kdy jediným rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Často tedy dochází k mnoha bezúspěšným účastem na soutěži, nebo přeplacení pozemku nad jeho reálnou tržní cenu.
za odhadní nominální cenu nároku Státní pozemkový úřad vyplatí náhradu v horizontu od 2 do 3 let od požádání.
s okamžitou platbou při podpisu smlouvy a za podstatně vyšší než nominální cenu vyplácenou restituentovi státem.